|
|
Obsah cesia-137 v houbách ve vybraných lokalitách Novohradských hor
SCHNEIDEROVÁ, Kateřina
Novohradské hory byly ve zvýšené míře kontaminovány cesiem-137 v místech, kde došlo v důsledku srážek k vymytí většího množství radiocesia z radioaktivního mraku, který vznikl po havárii černobylské jaderné elektrárny z 26. dubna 1986. Dalším zdrojem cesia-137 byly zkoušky jaderných zbraní, které v 50. a 60. letech 20. století prováděly v atmosféře jaderné velmoci. Z kontaminované půdy se cesium-137 dostává do potravního řetězce a tím způsobuje vnitřní kontaminaci obyvatel. Z tohoto důvodu je pravidelně stanovována aktivita cesia-137 v potravě (zejména v jedlých houbách). Cílem této práce bylo porovnání hmotnostních aktivit cesia-137 ve vzorcích jedlých hub nasbíraných ve vybraných lokalitách Novohradských hor. Byly stanoveny a porovnány transferové faktory v jednotlivých druzích hub. Práce se zaměřila také na porovnání hmotnostní aktivity cesia-137 v klobouku a hmotnostní aktivity cesia-137 v třeni houby. Vzorky byly měřeny pomocí spektrometrie gama. Hodnoty hmotnostní aktivity cesia-137 v jedlých houbách se lišily podle jejich zařazení do systematické skupiny. Vyšší hodnoty hmotnostních aktivit byly naměřeny u hřibovitých hub oproti nižším hodnotám zaznamenaným u lupenatých hub. Zejména u suchohřibu hnědého (Xerocomus badius) byly opakovaně zjištěny vysoké hodnoty hmotnostních aktivit cesia-137. U zástupce lupenatých hub bedly vysoké (Macrolepiota procera) byla změřena nejnižší hodnota hmotnostní aktivity cesia-137. Transferový faktor jako poměr mezi aktivitou cesia-137 v houbě a aktivitou cesia-137 v půdě je důležitý parametr pro odhad dávky vnitřního ozáření radionuklidy, které člověk přijme v kontaminovaných potravinách. Nejvyšší stanovené transferové faktory byly vypočteny u suchohřibu hnědého (Xerocomus badius), muchomůrky růžovky (Amanita rubescens) a lišky obecné (Cantharellus cibarius). Z celkem 58 vzorků byly u 78 % vzorků hodnoty hmotnostní aktivity cesia-137 v klobouku vyšší než hodnoty hmotnostní aktivity v třeni a u 22 % vzorků byly hmotnostní aktivity v klobouku houby nižší než v její třeni. Stanovený poměr klobouk/třeň potvrdil, že tři čtvrtiny zkoumaných jedlých hub kumulovaly přednostně cesium-137 v klobouku a jedna čtvrtina hub více kumulovala cesium-137 ve své třeni.
|
|
|
Stanovení transferového faktoru pro Cs-137 pro lesní plody
MACUROVÁ, Michaela
Diplomová práce byla zpracována na téma stanovení transferového faktoru pro Cs-137 pro lesní plody. Přesto že od havárie černobylské elektrárny uběhlo 35 let, půdy a následně i lesní plody jsou stále kontaminovány Cs-137. Cílem práce bylo na základě měření aktivity Cs-137 v lesních půdách a ve vzorcích lesních plodů určit transferový faktor pro Cs-137. Dále porovnat výsledky s hodnotami publikovanými v odborné literatuře a zveřejněnými v databázi MonRaS. Za tímto účelem byla stanovena výzkumná otázka: "Jsou výsledky vypočtených transferových faktorů pro lesní plody srovnatelné s hodnotami publikovanými v odborné literatuře". Za účelem dosažení stanovených cílů a zodpovězení výzkumné otázky byl proveden praktický výzkum, při kterém byly odebrány vzorky plodů brusnice borůvky a vzorky půd v jejich podloží z 10 lokalit dle stanovené metodiky. Celkem tak bylo odebráno 60 vzorků. Následně vzorky byly změřeny pomocí gamaspektrometrické analýzy na Státním úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen: "SÚJB") v Českých Budějovicích. Z naměřených hodnot byly vytvořeny grafy a následně porovnány dle kritérii k naplnění stanovených cílů. Transferové faktory pro lesní plody byly stanoveny. Cíle práce byly naplněny a výzkumná otázka byla potvrzena, což znamená, že výsledky vypočtených transferových faktorů pro lesní plody jsou srovnatelné s hodnotami publikovanými v odborné literatuře. Výzkum provedený v této diplomové práci může sloužit jako další část stále probíhajícího monitorování kontaminace našeho území radiačním spadem z havárie Černobyl. Zároveň může být užitečný při výběru lokalit sběru vzorků pro další výzkumy a nebo sloužit jako studijní materiál pro studenty studijního programu ochrany obyvatelstva a příbuzných oborů.
|
|
|
Obsah Cs-137 v lesní zvěři
HÁKOVÁ, Veronika
Na okolní svět působí ionizující záření od nepaměti. Nejdříve se jednalo pouze o přírodní zdroje, jako je kosmické a sluneční záření nebo záření zemské. S technickým rozvojem společnosti je spojen i objev umělých zdrojů ionizujícího záření. Lidé se zabývali jejich studiem nejdříve s ušlechtilými cíly. Nakonec se podařilo objevit i negativní stránku využití štěpení atomu, a sice ve formě jaderných zbraní. Umělými zdroji ionizujícího záření jsou především produkty vznikající při zkouškách jaderných zbraní, které probíhaly převážně v 50. a 60. letech 20. století a dále produkty vnikající při haváriích jaderných elektráren. Na území České republiky měla největší vliv, co se týče kontaminace životního prostředí radionuklidem cesia Cs-137 (dále jen Cs-137) havárie jaderné elektrárny v Černobylu. Cílem bakalářské práce bylo porovnání množství Cs-137 v mase některých druhů lesní zvěře, pomocí polovodičové spektrometrie gama. Pro potřeby bakalářské práce byla formulována výzkumná otázka: Liší se obsah cesia Cs-137 v závislosti na živočišném druhu? V úvodu bakalářské práce jsou popsány obecné poznatky o ionizujícím záření. Následuje stručný přehled veličin, které se ionizujícího záření týkají. Jelikož se je zkoumán obsah Cs-137 v mase lesní zvěře, je v další části práce popsán prvek cesium a jeho izotop Cs-137. Velmi často bývá obsah Cs-137 srovnáván s obsahem přírodního draslíku K-40 (dále jen K-40), který je jedním z nejrozšířenějších radionuklidů v životním prostředí. Proto je v práci také zmíněn. Další část bakalářské práce je věnována přehledu vývoje jaderných zbraní, který v podstatě začal v období mezi světovými válkami na počátku 20. století. Druhým nejvýznamnějším zdrojem Cs-137 na našem území byla havárie čtvrtého reaktoru jaderné elektrárny Černobyl 26. dubna 1986. Mimochodem právě letos uplynulo 30 let od jedné z největších jaderných katastrof vůbec. V následující části je uveden přehled druhů lesní zvěře, která byla předem vytipována a jejíž maso bylo použito jako vzorků pro měření hmotnostní aktivity Cs-137. Hmotnostní aktivita byla měřena polovodičovou spektrometrií gama na Regionálním centru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v Českých Budějovicích. Vzhledem k dostupnosti lovné zvěře byla zvolena lokalita Jindřichohradecka. Vzorky masa, které byly k dispozici pro účely měření, byly z následujících druhů lesní zvěře: prase divoké, daněk skvrnitý, srnec obecný, liška obecná a zajíc polní. Z každého, legálně uloveného kusu, byl odebrán vzorek o hmotnosti přibližně 500 g. Maso bylo poté očištěno, nakrájeno a vloženo do speciálních Marinelliho měřících nádob a zamraženo. Následně byla stanovena hmotnostní aktivita Cs-137 a pro porovnání také K-40. Hodnoty naměřené hmotnostní aktivity Cs-137 se pohybovaly v rozmezí od 1,9 Bq.kg-1 do 191 Bq.kg-1 a v obou případech se jednalo o vzorek masa z prasete divokého. Hodnoty hmotnostní aktivity K-40 byly v rozmezí od 47,4 Bq.kg-1 do 201 Bq.kg-1, kdy nejnižší hodnota byla zjištěna u vzorku masa z prasete divokého a nejvyšší hodnota u vzorku masa ze srnce obecného. Hodnoty hmotnostní aktivity Cs-137 a K-40 u vzorku z masa lišky obecné byly téměř totožné. Hodnota hmotnostní aktivity u žádného vzorku nepřesáhla hranici 600 Bq.kg-1, která je stanovena vyhláškou č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Z naměřených hodnot tedy vyplývá, že obsah Cs-137 se v jednotlivých druzích lesní zvěře liší. Ze statistických údajů bylo zjištěno, že spotřeba masa lesní zvěře je průměrně 0,7 kg na dospělou osobu za kalendářní rok. V případě naší rodiny se tento údaj pohybuje kolem 7,2 kg na osobu za kalendářní rok. Pro zajímavost byl vypočítán úvazek efektivní dávky pro spotřebu jak 0,7 kg tak odhadovaných 7,2 kg. Při spotřebě 0,7 kg masa z lesní zvěře za rok byl spočítán úvazek efektivní dávky 0,0017 mSv a při spotřebě 7,2 kg masa za rok 0,018 mSv. Bylo zjištěno, že hodnoty efektivních dávek nejsou v těchto případech významné, kontaminace Cs-137 v mase z dostupné lesní zvěře je mini
|
|
|
Obsah cesia - 137 v jednotlivých druzích půd ve vybraných lokalitách ČR
ČADOVÁ, Michaela
Cesium-137 je jedním z významných umělých radioaktivních prvků, jehož zdroji jsou testy jaderných zbraní v atmosféře prováděné ve 20. století a havárie na jaderných elektrárnách jako například Černobyl. Z důvodu nerovnoměrných srážek, jsou patrné značné rozdíly radioaktivního spadu v různých oblastech České republiky v době průchodu radioaktivního mraku po výbuchu Černobylu. Vzhledem k vysoké rozpustnosti cesia-137 ve vodě a snadnému šíření v přírodě dochází ke kontaminaci i spodních vrstev půd, kde se nacházejí kořenové systémy rostlin. Cílem předložené práce je odběr jednotlivých vzorků půd ve vybraných lokalitách, kde byla v roce 1986 zjišťována významná kontaminace černobylského původu, stanovení obsahu cesia-137 pomocí polovodičové spektrometrie gama a porovnání v závislosti na druhu půdy. Výzkumná otázka byla stanovena: Liší se obsah cesia-137 v jednotlivých druzích půd? V rámci námi provedené studie byly odebírány vzorky neobdělávané zemědělské půdy a lesní půdy ve vrstvách 0-5, 5-10 a 10-15 cm na Kvildě, Zadově a Churáňově. Pro porovnání výsledků byl proveden sběr i v lokalitě, kde nebyl radioaktivní spad tak významný. Touto lokalitou je okolí obce Stráž nad Nežárkou, která se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Z výsledku měření půdy bylo zjištěno, že i po uplynutí více než 30 let od havárie v Černobylu se cesium-137 stále nachází především ve svrchních vrstvách půdy, konkrétně v hloubce do 5 cm. Nejvyšší hmotnostní aktivita byla naměřena u lesní půdy na Zadově v hloubce 0-5 cm (364 Bq.kg-1) s rozmezím od 2,24 Bq.kg-1 do 364 Bq.kg-1. Nejvyšší hodnota hmotnostní aktivity draslíku K-40 byla naměřena u neobdělávané zemědělské půdy z lokality Kvilda v hloubce 0-5 cm (883 Bq.kg-1).
|
|
|
Cesium-137 v mase lesní zvěře na území Šumavy
VENČOVSKÁ, Petra
Naše území bylo umělým radionuklidem cesium-137 (dále jen 137Cs) kontaminováno skrze radioaktivní zamoření v rámci zkoušek jaderných zbraní v atmosféře a díky největší jaderné havárii, která se odehrála v Černobylu. Kontaminace životního prostředí a jeho složek 137Cs je stále monitorována díky dlouholetému poločasu rozpadu tohoto radionuklidu. Stanoveným cílem práce je porovnání hmotnostní aktivity 137Cs v jednotlivých druzích lesní zvěře pocházející z území Šumavy. Z čehož vyplývá i stanovená výzkumná otázka, zda je rozdíl v obsahu 137Cs v mase různých živočišných druhů žijících v lesích na území Šumavy? Dle dostupnosti vzorků byly vybrány správní obvody měst Vimperk a Horní Planá. Z těchto lokalit pochází tedy i 14 měřených vzorků srstnaté zvěře, které byly poskytnuty k tomuto výzkumu. Obsah 137Cs byl tedy stanovován pomocí polovodičové spektrometrie gama., kdy kromě zmíněného 137Cs byl pro porovnání stanoven také draslík-40 (dále jen 40K), který je nejrozšířenějším přírodním radionuklidem. Z výsledků měření také vyplývá, že větší koncentrace 137Cs byla ve vzorcích pocházejících z oblasti Vimperku a dále také, že vyšší hmotnostní aktivita 137Cs byla měřena u býložravců. Nejvyšší hodnota 40K pak byla naměřena jak u býložravce, tak i všežravce. Ze získaných výsledků byly vypočítány úvazky efektivní dávky, pro vyjádření míry kontaminace, která by nastala v případě konzumace kontaminovaného masa. Vypočítané hodnoty úvazků efektivních dávek vzhledem k vnitřní kontaminaci a také vzhledem k ostatním zdrojům radioaktivního záření nejsou významné a jejich vliv na zdraví našich obyvatel je zanedbatelný.
|
|
|
Obsah Cs-137 v houbách
ČADOVÁ, Michaela
Cílem předložené práce je porovnání obsahu Cs-137 v jednotlivých druzích hub ve vybrané lokalitě pomocí polovodičové gamaspektrometrie. Výzkumná otázka byla stanovena: Liší se obsah Cs-137 v závislosti na druhu hub? V úvodní části se věnuji základním poznatkům o ionizujícím záření, které jsou důležité pro pochopení celé řešené problematiky. Jedná se o základní radiobiologické pojmy, jako jsou radioaktivita, ionizující záření, jeho biologické účinky a základní jednotky a veličiny, které se používají v radiobiologii a radiační ochraně. Dále se zabývám měřeným radionuklidem Cs-137, jeho zdroji na našem území, ke kterým patří havárie jaderné elektrárny Černobyl a testy jaderných zbraní ve 20. století. Věnuji se také koloběhu tohoto prvku v přírodě, jeho distribuci v organismu a vlivy na naše prostředí. Krátce se zabývám i základními poznatky o akumulaci Cs-137 v houbách. Dalším zmíněným bodem je metodika výzkumu, tedy stručný úvod do polovodičové spektrometrie gama. Pro odběr vzorků byly vybrány lokality Zadov, Churáňov a Kvilda na Šumavě, kde byl v roce 1986 největší radioaktivní spad. Pro porovnání byly změřeny i vzorky hub z lokalit, kde nebyl spad tak významný. Jedná se o lokality v okolí obce Příbraz a v lesích Jemčina na Třeboňsku. Celkem bylo odebráno 26 vzorků hub. Hmotnostní aktivita byla měřena pomocí polovodičové spektrometrie gama na Regionálním centru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v Českých Budějovicích. Kromě Cs-137 byl zjišťován i obsah přírodního izotopu draslíku-40. Jedná se o chemický homolog Cs-137, který má podobné vlastnosti a je obsažen homogenně v celém ekosystému. Pro porovnání byla měřena hmotnostní aktivita i u ostatních složek lesního ekosystému, jako jsou mech, kůra, šišky a zem. Doba měření byla u vzorků hub asi 24 hodin. U ostatních složek lesního ekosystému probíhalo měření v rozmezí 24 48 hodin. Naměřená spektra byla vyhodnocena pomocí softwarového nástroje GAMAT. Nejvyšší naměřená hmotnostní aktivita Cs-137 byla zjištěna u vzorku hřibu smrkového z lokality Churáňov na Šumavě (4 265 Bq.kg-1). Poměrně vysokou aktivitu vykazuje také holubinka vrhavka ze Zadova (3 050 Bq.kg-1). Nejmenší množství Cs 137 bylo naměřeno u bedly vysoké, pocházející z lokality Jemčina na Třeboňsku (5,6 Bq.kg 1) a u vzorku ryzce syrovinky z okolí obce Příbraz (34,7 Bq.kg-1). Nejvyšší hmotnostní aktivita přírodního radionuklidu K-40 byla naměřena u vzorku muchomůrky růžovky z lokality obce Příbraz (4 329 Bq.kg-1). Vysoká hodnota byla patrně zapříčiněna používáním hnojiv nebo pesticidů poblíž tohoto vzorku. Velké množství K-40 bylo zjištěno také u lakovky ametystové, pocházející taktéž z okolí obce Příbraz (2 901 Bq.kg-1). Naopak nejméně byl tento prvek obsažen ve vzorku bedly vysoké z lesů Jemčina (971,8 Bq.kg-1) a ryzce syrovinky z Příbraze (999,6 Bq.kg-1 ). Dle naměřených hodnot můžeme konstatovat, že naměřená hmotnostní aktivita se velmi liší. Jednotlivé lokality vykazují rozdílné hodnoty z důvodu nerovnoměrných srážek na našem území v době průchodu radioaktivního mraku po výbuchu Černobylu. Liší se však i konkrétní druhy hub z totožných lokalit, což je zapříčiněno mimo jiné vlastnostmi půdy a hloubkou mycélií. Zjištěné výsledky korespondují se skutečností, že hřibovité houby vykazují větší množství Cs-137 na rozdíl od hub lupenatých, které uvádí i další autoři.
|
host ::
RSS.